Synkopa je lékařský termín používaný pro stavy, kdy pacient ztratí vědomí v důsledku
přechodného nedostatečného krevního zásobení mozku. Tento stav je přechodný a
vědomí se za několik sekund nebo maximálně minut vrací zpět do normálního stavu.
Příčin synkopy je celá řada. Může dojít k náhlému poklesu krevního tlaku v důsledku
změny polohy těla nebo v důsledku abnormálního nervového reflexu. Jiné synkopy mohou
být způsobeny příliš pomalou nebo naopak příliš rychlou srdeční aktivitou. Vzácnější jsou
synkopy při poškození srdečních chlopní nebo svaloviny srdce.
Základem diagnostiky synkop je podrobný rozhovor mezi pacientem a lékařem. V
našem centru využíváme ověřený detailní dotazník, po jehož vyplnění lze často
z uvedených faktů s vysokou pravděpodobností stanovit diagnózu. Vždy je nutné změřit
krevní tlak v několika různých polohách a také natočit 12-svodové EKG. U některých
pacientů provádíme další vyšetření a testy – srdeční ultrazvuk (echokardiografii), test na
nakloněné rovině, monitoraci srdečního rytmu nebo zátěžový test. Vzácněji je nutné
zavést pod kůži malý kovový přístroj, který je schopný zaznamenávat EKG křivku i po
několik let nebo provést vyšetření pomocí katétrů zavedených z třísla do srdce.
Přes všechna dostupná vyšetření zůstává u téměř poloviny pacientů příčina
synkopy neobjasněna, a to zejména v případech, kdy není diagnostický proces veden
systematicky. Cílem superspecializovaného Centra pro diagnostiku a léčbu krátkodobé
poruchy vědomí je snížit počet pacientů bez odhalené příčiny a nabídnout jim
systematickou dlouhodobější rehabilitaci a léčbu. Klíčové je vyloučení život ohrožujících
stavů, které se synkopou mohou manifestovat.
Reflexní (neboli vazo-vagální) synkopa je krátkodobá porucha vědomí v důsledku
porušeného nervového reflexu. Za normálních okolností zajišťují reflexní mechanismy
dostatečnou tepovou frekvenci a dostatečný krevní tlak k tomu, aby mozková tkáň
dostávala správné množství krve a tedy i kyslíku. V případě reflexní synkopy dojde k
poklesu krevního tlaku nebo tepové frekvence (nebo obojího) jako odpověď na bolest,
příliš velké horko, dlouhé stání nebo nepříjemný vjem (např. pohled na krev). Pokles tlaku
nebo pulzu pak vede k odkrvení a odkysličení mozkové tkáně a ke vzniku přechodné
poruchy vědomí následované pádem. Pád těla a jeho poloha vleže pak způsobí návrat
krve z dolní poloviny těla zpět do hlavy a k návratu vědomí.
Pacient s reflexní synkopu mívá před ztrátou vědomí tzv. prodromy, tedy příznaky v
důsledku počínajícího poklesu krevního tlaku a pulzu. Mezi tyto prodromy patří bledost,
pocit na omdlení, slabost, pocit na zvracení, studený pot, zívání nebo rozmazané vidění. V
průběhu vlastní reflexní synkopy je pacient typicky v bezvědomí, nereaguje na zevní
podněty, může a nemusí mít křeče a mívá slabý a často pomalý pulz. K návratu vědomí
dochází po pádu nebo po položení těla do polohy vleže typicky do minuty. Nějakou dobu
pak může následovat přetrvávající únava a slabost.
Obecně má reflexní synkopa dobrou prognózu a u mladých pacientů lze při dodržování
režimových opatření očekávat, že se časem úplně vyléčí. Rizikem je rychlá ztráta vědomí
v situacích, které vyžadují pozornost nebo kde při pádu hrozí poranění těla (např. při jízdě
v autě, při přechodu rušné silnice nebo při práci ve výškách). Toto onemocnění však může
v důsledku opakovaných ztrát vědomí a následného stresu výrazně snižovat kvalitu života.
V první řadě je třeba se vyhýbat situacím, které synkopu způsobují, jako je např. dlouhé
stání, pobyt ve vydýchaných a horkých prostorách nebo stavy vyvolávající bolest či
nepříjemné vjemy (pohled na krev apod.). V okamžiku vzniku prodromů je vždy nezbytně
nutné si sednout a nebo lépe lehnout, ideálně se zvednutými dolními končetinami, aby se
co nejvíce krve vrátilo zpět do hlavy. Návrat krve do hlavy je ještě možné zvýšit stažením
břišních nebo končetinových svalů. Návrat do sedu nebo do stoje musí být pozvolný, v
opačném případě dochází často k zopakování synkopy. Je také třeba se vyhnout prudkým
změnám polohy těla z lehu či sedu do stoje, zejména ráno po probuzení, kdy jsou nervové
reflexy ještě ne zcela připraveny.
Preventivně je nutný dostatečný přísun tekutin (více než doporučené 2 litry denně) a také
dostatečný a více než průměrný přísun soli. Pacienti by se měli vyhýbat nadměrnému
přísunu kofeinu a alkoholu, které dále dehydratují. U některých jedinců je vhodné nosit v
průběhu dne punčochy, které snižují hromadění krve v dolní polovině těla.
Zdá se, že je možné reflexní synkopu léčit cvičením a cílenou rehabilitací. Některé práce
ukázaly na možnost se „odnaučit padat,“ a to tréninkem dlouhého stání v místnosti
vystlané matracemi nebo peřinami tak, aby v případě pádu nedošlo k poranění.
Zřídka režimová opatření a trénink nestačí a je nutné přistoupit k medikamentózní léčbě.
Předepisuje se midodrin, který je ale nutné užívat 3x denně a který může mít nežádoucí
účinky (např. vypadávání vlasů). Moderní práce ukázaly slibné výsledky tzv. katétrové
kardioneuroablace, ablace, tedy zásahu v srdci v místech zodpovědných za reflexní
synkopu.
